Cestopis_Slovensko_Kezmarok_Pieniny_Dunajec_Spisska_Sobota

Ceny benzínu na Slovensku jsou aktuální k 2.6.2021.
Bezolovnatý 95 oktanů: 1,17 €.
Nafta: 1,035 €.
Ceny na vybraných čerpadlech najdete např. na www.natankuj.sk

Slovensko - fotky

TERCHOVÁ: Socha J.Jánošíka nad obcí Terchová

KRÁSNA HORKA: hrad Krásna Hôrka

RIMAVSKÁ SOBOTA: Kalvínský kostel

SVIDNÍK: Muzeum ukrajinskej dediny

Více jak 200 dalších fotografií naleznete ve FOTOALBU.

Sametová revoluce
Klub přátel Pardubicka
Sdružení přátel Pard. kraje
Cestování po Evropě
Cestování po Itálii
Cestování po Francii

Den šestý

Kežmarok – Dunajec – Spišská Sobota – Poprad

KEŽMAROK

radnice

Ráno jsme se probudili do deštivého rána. Záhy se však začalo vyjasňovat, takže jsme vyrazili po silnici I/67 přes Spišskou Belou do Kežmaroku. Parkování v centru *** Kežmaroku s více jak 17 tisíci obyvateli je placené. Zdarma je možné parkovat poblíž pošty nedaleko ulice M.Lányho, která je od centra města vzdálená 5 minut chůze. Město vzniko roku 1269 spojením slovanských a němeké osady,

drevěný artikulárny kostol

v 15. století se stal královským svobodným městem. Již v minulosti byl Kežmarok velmi živým městem. V 15. až 19. století zde existovalo až 40 řemeslnických cechů.

Za pozornost stojí Bazilika sv. Kríža, která patří svými rozměry mezi největší na Spiši. Vedle kostela se nachází zvonice, která je považována za nejstarší na Slovensku. Tím, co by si žádný návštěvník neměl rozhodně nechat ujít, je dřevěný artikulárny kostol z roku 1717. Unikátní sakrální stavba byla postavena během jediného roku pouze ze dřeva bez použití jediného kousku kovu. Dřevěný je i jeho interiér s překrásnými malbami a cennými varhanami. Vstupné ve výši

zvonice

2 € pro dospělého a 1 € pro dítě platí také do sousedního novějšího evangelického kostela z roku 1898 v tureckém stylu. Zejména dřevěný artikulárny kostol rozhodně stojí za návštěvu.

Centrum města tvoří Hlavné námestie, poblíž kterého se nachází Kežmarský hrad. Ten byl postaven v roce 1462 jako městská pevnost. Mezi hradem a městem vládlo dlouhé neutichající nepřátelství. Z tohoto důvodu se mohutné opevnění hradu nachází i ze strany města. Na denním pořádku tak byly pouliční boje a rabování. Teprve až v roce 1720 se Kežmarští dočkali vítězství. Hrad však nedobyli, ale radši ho koupili. Dnes je v hradě umístěné muzeum věnované historii hradu i města. Za pozornost stojí také Starý trh, který nalezneme hned vedle hradu. Základy zde stojících domů totiž pocházejí ze 13. století a jsou považovány za nejstarší v Kežmarku.


Domy na náměstí		Hrad


Evangelický kostel	Hrad


Starý trh	Hrad

PIENINY

plavba po Dunajci

Z Kežmaroku vedla naše cesta po silnici I/67 do Spišské Belé a dále pak po silnici II/542 do Spišské Staré Vsi a do Červeného Kláštora. Odtud vyplouvají pltě na cestu po řece ** Dunajec na území Pieninského národného parku. Na tomto území byl vytvořen vůbec první Mezinárodní přírodní park v Evropě. Stalo se tak roku 1932.

Hlavní stanoviště, odkud vyrážejí pltě je asi kilometr před Červeným Kláštorom, kde je parkování zdarma. Pokud se však budete z výstupního místa vracet pěšky, doporučujeme vzhledem ke vzdálenosti na pltě nasednout přímo v Červenom

na konci plavby se pltě rozeberou

Kláštoru, kde je stanoviště pltí poblíž hradu. Cena jízdného je stejná z obou stanovišť a činí 9,- € za osobu. Plavba trvá přibližně 70 až 80 minut. Parkovat je možné přímo naproti hradu, parkování je však placené.

Trasa je dlouhá 9 km. V průběhu plavby je z unikátních vorů vidět nádherná scenérie Pieninského národného parku, včetně skalního útvaru Tri koruny.

Tri koruny

V průběhu plavby pltníci seznamují cestující s okolní krajinou, kladou jim nejrůznější hádanky a vypráví nejpodivnější příhody například o sedmi zkamenělých mniších. Ačkoliv pltě provozují na slovenském území celkem tři společnosti, při zpáteční cestě je zcela jasně patrné, že polští pltníci provozují plavidel daleko více. Plavba končí nedaleko obce Lesnica. Odtud je možné se nazpět vrátit pěšky po poměrně kvalitní naučné stezce s deseti zastaveními, vedoucí podle řeky nebo použít jízdní kolo, které je možné si zde vypůjčit, či využít cesty kočárem taženým koňmi. Pltě se na konci plavby rozeberou na pět malých loděk, naloží se na nákladní auto a po silnici putují zpět na místo začátku plavby, kde se pltě opět smontují. Občas však může dojít k tomu, že se plť během plavby rozloží a cestující končí v chladné vodě Dunajce. A to není pouze můj výmysl, ale tuto situaci jsem měl možnost vidět na vlastní oči zachycenou na videokameře jednoho známého, který takto skončil. Tok Dunajce tvoří Slovensko - Polskou hranici v délce dvaceti kilometrů.


Plavba po Dunajci	Plavba po Dunajci

SPIŠSKÁ SOBOTA

kostol sv. Juraja

Po projížďce na lodičkách jsme se navrátili zpět po silnici II/542 a pak I/67 do Kežmaroku a dále do Popradu. Ještě před příjezdem do samotného Popradu je možné odbočit z hlavní silnice vpravo do ** Spišské Soboty. Poté přijedeme na náměstí této okrajové části Popradu, kde jako kdyby se zastavil čas. Tato část si zachovala svůj středověký vzhled, což inspirovalo mnohé filmaře pro natočení scén několika historických filmů. Spišská Sobota byla v minulosti centrem obchodu s tovarem od Baltu až po Středozemní moře.

vysoké štíty domů

Náměstí je lemováno měšťanskými domy z 15. až 17. století s typickými vysokými šindelovými střechami, dřevěnými okapy bez svodů. Uprostřed náměstí je pak kostel sv. Juraja ze 13. století se vzácnými gotickými křídlovými oltáři. Hlavní oltář z roku 1516 je dílem Majstra Pavla z Levoče. Bez zajímavosti není ani renesanční zvonice či barokní sloup. Díky svému architektonickému vzhledu je Spišská Sobota od roku 1950 Městskou památkovou rezervací.


kostol sv. Juraja	vysoké štíty domů	vysoké štíty domů

POPRAD

námestie sv. Egídia

Poté jsme se ze středověku posunuli zpět do současnosti, když jsme se vydali do Popradu. Parkování i zde je placené. * Poprad je více jak padesáti tisícové město, které je vstupní bránou do Vysokých Tater. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1256.

Centrem města je Námestie sv. Egídia se dvěma kostely a renesanční zvonicí. V interiéru raněgotického kostela sv. Egídia ze 13. století se zachovaly vzácné středověké nástěnné malby z 15. století. Na jedné z nich použil neznámý malíř panorama Vysokých Tater.